Praktická stopa

Jak už má panička ve zvyku pro mě připravit něco nového,tak i letos pro mě připravila účast na závodu Praktické stopování.

Vyrazili jsme všichni tři (Bruník nesměl chybět, ve svém věku s námi jezdí jako psychická opora) v pátek navečer.

Po příjezdu jsme se ubytovali a panička šla na slavnostní uvítání a losování startovních čísel. Šla bez nás, protože už byla tma a losování probíhala v klubovně. Vylosovala nám startovní čislo 3, Když se za námi vrátila do chaty, kde jsem celý víkend bydleli,tak nám řekla, že to je dobrý, že se ani ona pořádně nestačí podívat co nás čeká.

  Závod začal v sobotu ráno slavnostní nástupem, tentokrát i s námi pesany. Na první stopu se odjíždělo v 9 hodin a tak se tam panička jela podívat, aby věděla co mě vlastně čeká. Po návrátu mi řekla: " No Festí ,jsem na Tebe zvědavá jak to zvládneš. Stopu máš dlouhou 1,5km (cca 2 300 kroků a něco přes 2 hodiny starou), čas na vypracování 35 minut."  Přišli jsme na řadu a vyrazili na naší stopu. Lidi představte si, když jsme dorazili na místo, kde jsem měla začít pracovat, tak po obou stranách byl rybník. Přiznám se, že jsem si nejdřív myslela, že mě "kachně" chce panička udělat radost a vzala nás, abych se pořádně vycachtala. 

 Čekal tam na nás pan rozhodčí , který nám řekl, že se hledá žena, která jela stopem. Nějaký svědek sdělil, že  viděl vyskočit ženu z projíždějícího auta, které zpomalilo v zatáčce a utíkala směrem....Našla se nějaká její  věc, kterou při útěku ztratila.  No a tady začínala moje práce. Pan rozhodčí nám ukázal v jakém okruhu máme začít hledat. Byl to přibližně čtverec o velikosti 50 x 50 m. Panička mi dala na čuchat ten předmět a prej hledej stopičku. To je sice hezký, hledej stopičku, ale kde, nikde žádný označení začátku stopičky jak jsem zvyklá. Řekla jsem si, že si ten pach co mi panička dala z tý divný šustícívý  věci načuchat zkusím najít. Povedlo se a já  jsem ten pach ucítila a vyrazila. Za námi šel pan rozhodčí a celkem dost lidí (chtěli se podívat jak budu pracovat.) Musím říct, že jsem je vůbec nevnímala, chtěla jsem paničce udělat radost a tak jsem se soustředila na ten cizí pach co jsem našla. Nejdřív jsem šla po louce ,tam to docela šlo,našla jsem i první dva předměty, který ta osoba ztratila. Pak přišla cesta, přes kterou šla,tam jsem se docela zapotila, ale našla jsem kudy pokračovala. Další překvapení bylo, že jsme šli k potoku. Když jsme k němu přišli,tak jsem se podívala po paničce s dotazem v očích : " My se jdeme koupat". Panička můj pohled pochopila a řekla mi: Festí žádný koupání, hezky hledej stopičku". Tak jo budu hledat stopičku, překonali jsme potok a vyrazili dál, zase jsme šli kus cesty po louce a najednou jsme byli u lesa. Tady jsem si musela pořádně ověřit kudy ta stopa jde, nějak jsem tomu nevěřila, že jdeme do lesa. Opravdu šla. Tak  se nám ta stopička střídala, nebudu popisovat celou cestu kudy jsme šli. No a najednou jsem v lese pod stromem našla tu paní co se ztratila a my jí měli najít. Ta paní měla velkou rast, že jsme jí našli. Radost měla i panička, že jsem to zvládla. Paní jsme našli od načuchání toho jejího předmětu za 33 minut. Panička mi řekla, že jsem moc šikovná holka. No já nevím jestli jsem šikovná, když jsme se umístili na 8. místě z  13 týmů a já našla jen 4 předměty z 5 předmětů co ta paní, co jsme hledali ztratila. Zase to pro mě i paničku bylo něco nového. Musím řict, že mě to i bavilo a snad mě tam panička zase někdy vezme. 

 

FestaTerezský dvůr

 

odkaz na fotky: https://realgar.rajce.idnes.cz/Prakticka_stopa_20.-22.9.2013/