XIII. ročník MR stopařů SK TART
V pátek 19.9. jsme vyrazili zase v naší stálé sestavě panička, Bruní (naše psychická opora) a moje maličkost na XIII ročník MR stopařů SK TART do Podbořánek.
Po příjezdu jsme se ubytovali, panička se s námi došla projít, abychom se vyvenčili a šla na losování startovních čísel. Vylosovala nám startovní číslo 5.
Pracovat jsme začali v sobotu po slavnostním nástupu a to od 12 hodin poslušnostmi.Šlapači nám vyrazili našlapat naše první stopy staré 4 hodiny. Hned po příjezdu jsem tady dostala přezdívku „EXOT“ a víte proč? Protože jsem mezi těma ovčounama a malinami byla jediný RTW.
Na poslušnosti jsme to zvládli tradičně, zase jsem od paničky na povel volno nechtěla odejít, no a při polohách jsem je křivě provedla. Celou dobu při poslušnostech nám krásně svítilo sluníčko, tak že nám i stopy našlápli za krásného počasí. Kolem druhé hodiny se obloha zatáhla a jak panička říkala, začaly padat trakaře. Byl to fakt pořádný slejvák. Lilo asi půl hodiny a zase se obloha projasnila a vykouklo sluníčko, né na dlouho, následovala další velká průtrž. Ta vydržela až do doby, kdy jsme odjížděli na stopy. Po příjezdu k polím, kde byly stopy stále ještě trochu pršelo. Ale už jen tak mírně. Zde si panička zase losovala číslo v kterém budeme stopu vyhledávat. Zapomněla jsem Vám řict, že jsme byli rozděleni do skupin, abychom se prý s těmi stopami vešli. Tady panička vylosovala poslední stopu. Fakt se jí to povedlo.Já když jsem nastupovala tak už zase krásně svítilo sluníčko. Panička říkala, „ Tak jsem na Tebe děvečko zvědavá“. U pana rozhodčího jsme se nahlásili a vyrazili. První úsek stopy docela šel ,byla to docela nízká řepka s blátem, lom jsem hezky vypracovala, našla jsem i první předmět a označila. Pak se ta řepka začala zvedat, no paníčka jí měla až po kolena a já jsem v ní nebyla pomalu ani vidět.Lidičky, kdyby jste tam byli a cítili jak ta řepka, tím jak do ní pražilo zase to sluníčko smrděla. Snažila jsem se pořád hledat stopu, ale v tom smradu a tak vysokému porostu jsem se na posledním úseku prostě ztratila.
Nos jsem měla plný vody a byla jsem fakt strašně utahaná. Měla jsem trochu strach, že se panička bude zlobit, ale nezlobila, dokonce mě pochválila, že jsem se opravdu snažila. Po příjezdu do kempu, kde jsme bydleli, si nás někteří začali hned dobírat,“ Jé exot zabodoval a byl lepší než někteří ovčouni“ Těmito dvěma výkony poslušností a 4hodinovou stopou jsme se dostali na 8.místo. V sobotu už se pak nic nedělo a já jsem si mohla pořádně odpočinou s Bruníkem v chatce, hezky paničce v peřinách. V neděli ráno kolem 9 hodiny ,jsme vyrazili zase podle skupin vypracovat 2hodinové stopy. Tentokrát jsme měli stopy našlapané ve strništi. No nevím, mě to spíš připomínalo bahenní lázně. Ono totiž celou noc pršelo. Tentokrát jsem stopu vypracovala, i přesto, že se mi to bahno lepilo na paciny, panička říkala, „Festí ty to máš jak botičky z bláta“ Tímto výkonem jsem si udržela 8.místo v celkovém pořadí. Při slavnostním nástupu jsem dostala od pánů rozhodčích pochvalu, že na „Exota“ a při první účasti na MR je to krásné umístění. Panička mi pak říkala, „Festí jsem na Tebe moc a moc pyšná, jsi prostě moje zlatíčko.“ Během celého mistrovství panovala skvělá atmosfera, byla zde prima parta. No a pro nás s paničkou zase nová zkušenost.
Festa